Tak to bylo v roce 2005 22.12. ... měli jsme školní akci a my ( skupinka lidí jsme se rozhodli, že půjdeme kalit - byli jsme i párkrát ve škole - chlastat ) ... takové akce u nás jsou - teda byli - normálně!!!
Ten den se toho koupilo mnohem víc než obvykle ( 2 vodky, rum, 2 jablecnaky ). Já pila nejdřív vodku - vypila jsem ji dost. Pak jak došla, tak jsem se dala na ruma ... toto nikdy nezkoušejte dohromady!!! To je to nejhorší míchání, co kdo může udělat!!! Máte z toho stav, že když nic neděláte, tak Vás to po chvíli skácí .. .a já měla té vodky asi do půl litru a pak na to ten rum ... byly to nějaké dvě deci ( možná i víc ), a pak jablečňák, co mi vůbec, ale vůbec nechutnal!!! Naopak!!! Dělalo se mi po něm špatně, ale já byla v takové náladě už, že ten zbytek, co tam byl, tak já ho dorazila, bo nikdo jiný nechtěl!!! Já si řekla: "proč ne" ... byla jsem hodně rochlá, ale neuvědomovala jsem si, co jsem tím způsobila!!! Ostatní se tam bavili - jezdili na mojí tašce, kde jsem měla jen tak mimochodem bagetu, ale to jako je už vedlejší … a potom jsem taky vedla různé důležité rozhovory - a ty si už moc nepamatuju, ale něco přeci jo!!!
Byla jsem tam s lidma ze třídy, ale byli tam i jiní - pak jsme došli k onému kinu, ale já už byla upe na mol a sotva jsem chodila … ještě, že máme takové kluky!!! Ochotně mě tam doprovodili a podpírali mě…ale pak,jak jsem tam přišla, tak jsem začala vítat známé lidi tímto způsobem: "Ahoj Simííí…a je tu i Evčaaa! Čaute holkyyy…" a neuvědomila jsem si, že na sebe zbytečně upozorňuji ... stejně by si toho učitelka všimla i tak ... pak mě Honza s Verčou odvedli pryč ... že mi půjdou něco koupit, abych se vzpamatovala, ale já to všechno pozvyhazovala ... rohlíky to myslím byly. Taky jsem nechápala, pro Honza, když ke mně utíkal, se tak nějak vlnil ( proč asi že). Pak učitelka za mnou přišla a já jsem ji málem poblila ... stačila tak tak uskočit (ale já jsem si to samozřejmě nepamatovala. Dověděla jsem se to, až potom ). Pak mě zavedla za kino a chtěla volat našim. Já jsem brečela jak tur ... uvědomila jsem si, jakou jsem udělala kravinu, ale bylo pozdě.
Dala jsem ji telefon s vytáčením na mamku, ale mamka - ryze antitalent - nenosí telefon u sebe. Tak jsem musela zavolat tatovi, ale já nechtěla. Jak jsem nemohla chodit, tak jsem se zvedla a chtěla jsem utéct, ale nešlo mi to, málem jsem sebou sekla, neměla jsem balanc - proč asi!!! Tak jsem musela vytočit tatu. To jsem začala na cele kolo, páč jsem byla vystrašená, co on na to!!! Měla jsem fakt bobky, protože z taty mám fakt silný respekt!!! Přijel nakonec pro mě strejda, protože tata byl v práci.
Cestou domů jsem v autě usla se slovy : že mě tata zabije a že se strašně bojím. Dovezl mě před barák … ani nevím jak jsem došla sama z auta na chodbu ... mám okno jak cíp ...
Později mi lidi říkali co jsem dělala a tak ... uvědomila jsem si, že jsem to proste přehnala, ale pozdě jsem zpytovala!!!
Po dlouhé době mi řekl jeden kámoš, že jsem se mu a jeho kámošovi ( oba je dobře znám ) líbila a že se o mě i bavili a tak, ale od toho kina se to proste změnilo - i když říkal, že to nebylo tím, ale já si myslím, že to tak asi možná bylo!!! Šli se dokonce na mě i podívat, jak jsem tam byla, ale učitelka je poslala pryč...
Nejhorší je, že já se do jednoho asi před rokem a půl zamilovala, ale už je to docela ok, ale pořád tam něco je - když ho vidím po dlouhé době, tak se něco ve mně zase zlomí, ale ne tak, jak předtím!!! Bohužel existuje ještě větší láska - kterou mi nikdo neveme. Žádný kluk nikdy nebude mít takovou moc, jako on!!!
Později jsem začala pozorovat, že ostatní lidi, co jsem tam s nimi byla, tak mě už nebrou, jako předtím a jednou, jak se o tom kluci, co tam byli, začali bavit a já jsem se cítila docela blbě při vzpomínkách na ten den!!!
Hafo lidí ví, že jsem se ožrala, dva krásní kluci, co o mě měli zájem ho kvůli tomu ( asi) přestali mít a kámoši ze třídy, které mám strašně moc ráda, tak mě neberou tak, jako předtím ... to mě strašně ubijí, páč pro kámoše udělám cokoliv a oni jsou pro vše!!! …='o(
Tohle je posraný den, který mě bude asi doprovázet pořád, co jsem na střední!!! Někdy se těším, až z toho ústavu ( jak je naše školička nazývaná i učiteli =o)) vypadnu, ale mám strach, co bude potom … budoucnosti se docela bojím!!!
No,tak jako to bylo přehnané...no,taky bych toho litovala...